Tato akce je určena pro všechny zájemce od tercií po oktávy. Obvykle se koná na konci školního roku (květen - červen) o víkendu v augustiniánském klášteře ve Svaté Dobrotivé v Zaječově. Tento objekt nám každoročně zapůjčují augustiniáni sídlící v kostele sv. Tomáše nedaleko naší školy.
Studenti se už v pátek vydávají na cestu vlakem a pak různě náročnými cestami pěšky (je-li zájem, vypravuje se i skupina na kolech). Batohy jsou jim na místo dopraveny. Zpáteční cesta je zajištěna autobusem až do Prahy.
Páteční večeře - z vlastních zdrojů, sobotní oběd zajištěn v místním hostinci. Po zbylou dobu jsou k dispozici chleby, housky, máslo, džem, vody, čaj atp.
Budova kláštera ještě není zcela opravena, proto je nutné vzít si s sebou karimatku, spacák a počítat s určitým "nepohodlím".
Na programu bývají přednášky z oboru astronomie, filozofie, jazykovědy, literatury, psychologie a jiných - obory se mění podle možností přednášejících. Studenti mají možnost se zde neformálně setkat s vysokoškolskými pedagogy, poznat určitá odvětví předmětů, které se učí ve škole, podrobněji či pobesedovat na aktuální témata. Ve volném čase možno hrát míčové hry, navštívit mši, číst, psát, debatovat.
Studenti přispívají cca částkou 600,- Kč.
Po celou dobu semináře platí vnitřní řád školy - jedná se o školní akci.
Z historie kláštera
Klášter založil roku 1262 pan Oldřich Zajíc z Valdeka. Jedná se o první augustiniánský klášter na našem území. Klášter utěšeně vzrůstal a roku 1327 sem nechal děkan Svatovítské katedrály Oldřich Zajíc převézt ostatky svaté Dobrotivé (Benigny), umučené roku 449. Klášterní kostel tak měl dvě patronky Pannu Marii a svatou Dobrotivou a stal se cílem mnoha procesí.
Zlaté časy kláštera skončily s nástupem husitství. Celkem třikrát byl husity atakován a úplně zničen.
V 15. a 16. století klášter víceméně živořil. Teprve v 2. polovině 17. století vrací Leopold I. augustiniánům jejich práva na kostel, klášter a přilehlé pozemky. Reformy Josefa II. se právě tomuto klášteru vyhnuly, a tak se dá říci, že závažnější - tragický zásah do chodu kláštera a farnosti učinili až komunisté.
V roce 1950 se v klášteře začíná s internacemi řeholníků, vzápětí poté, co zde v domácím vězení zemřel poslední český provinciál Bonaventura Černý. Pak objekt slouží armádě, posléze jako muzejní depozitář.
V roce 1990 se do kláštera vrací augustiniáni a do kostela věřící.