Na návštěvě u Švýcarů
V září roku 2012 se paní zástupkyni Jitce Voldánové ozvala paní Andrea Bevelaqua curyšské evangelické farnosti Oberstrasse s prosbou o možnost návštěvy naší školy švýcarskými studenty. Paní zástupkyně s radostí prosbu přijala a v říjnu 2012 se uskutečnilo setkání mezi skupinou švýcarských studentů (či spíše studentek) a námi, studenty ze 7. AG. Pro vzácnou návštěvu jsme si připravili seznamovací program, provedli je školou a setkání zakončili neformálním večerem v nitru staré Prahy. Téměř okamžitě po odjezdu Švýcarů se pod dojmem dobře navázaných kontaktů započalo s plánováním opětovného setkání a díky neutuchajícímu úsilí paní Bevelaqua i Voldánové došlo k naplánování cesty skupiny dvanácti studentek a studentů ze septimy A do Curychu v březnu 2013.
Curyšská farnost nám slíbila ubytování a nocleh, avšak na oplátku jsme dostali za úkol připravit si pro farníky Český večer. Měsíce leden až březen se tedy v naší němčinářské skupině odehrávaly ve znamení přípravy českého večera. Na program paní profesorka vybrala hru Jak krtek ke kalhotám přišel, pověst o Daliborovi, scénu z české hospody o proběhlých prezidentských volbách, tanec Saši a Hanky, Matějovu hru na kytaru a zpěv Včelky Máji v češtině i němčině. Zpočátku sice paní profesorce z našich výkonů a neschopnosti naučit se texty vstávaly vlasy hrůzou, avšak březnová generálka před hosty z celé EU se povedla a my mohli 19. března směle vyrazit směr Švýcarsko.
Na autobusovém nádraží Florenc se v úterý po 21. hodině sešla zmíněná dvanáctičlenná skupina a po relativně příjemné cestě procitla po šesté hodině ranní v Curychu, největším švýcarském městě. Cesta k faře v západním Curychu nečinila větší problémy a to už nás vítá otec Roland, správce farnosti a nám z předchozí návštěvy známá osoba. Ubytování nás překvapuje svou jednoduchostí a komfortem, matrace vypůjčené od švýcarské armády skýtají velké pohodlí. Dopoledne vyplníme prvotním seznámením s Curychem. Po procházce historickým centrem na břehu řeky Limmat paní profesorka souhlasí s mým nápadem na výstup na vrch Uetliberg. Převýšení ze 400 m n. m. na rozhlednu ve výšce 900 m n. m. sice dává zabrat, avšak ani silný vítr a sníh nekazí nádherný výhled z rozhledny na celé město. Sestup dolů je mnohem měně náročnější než výstup a procházkou po levém břehu řeky se dostáváme na faru, kde se nás ujímá paní Andrea Bevelaqua a ukazuje nám nejbližší okolí, včetně školy, do které máme v plánu zajít v pátek. Před evangelickým kostelem v Oberstrasse se setkáváme s farářem Danielem, který nám nejen poví mnoho zajímavého o samotném kostele, ale pustí nás i na kostelní výhled, odkud výhled na město také stojí za to. Večeři máme zajištěnou ve farním centru v Oberstrasse. Tam se opět setkáváme s mladými Švýcarkami, které už známe z jejich návštěvy v Praze. Den zakončujeme výjezdem lanovkou na vrch Rigiberg, odkud pozorujeme nádherně svítící noční Curych.
Ve čtvrtek nás čekala návštěva německé Kostnice a Rýnských vodopádů, kterou pro nás zorganizovalo opět paní Bevelaqua. Komfortní jízdou minibusem doplňoval výklad pana řidiče a průvodce v jedné osobě. V samotné Kostnici jsme navštívili místo upálení Jana Husa, muzeum v domě, kde údajně bydlel a také břeh Bodamského jezera. V Husově domě sice bylo mnoho zajímavostí z života jednoho z prvních církevních reformátorů, avšak na většinu z nás více zapůsobilo rozlehlé Bodamské jezero. Další zastávkou byla perla na řece Rýn a to sice Rýnské vodopády. Pohled na tuto přírodní zajímavost sice kazily všudy přítomné několikapatrové budovy, avšak několik metrů padající voda všechny ohromila. Večeři máme zajištěnou ve sklepě kostela na Oberstrasse, kde nám k vynikajícím masovým kuličkám s bramborovou kaší nabídl otec Roland i pravé švýcarské víno.
V pátek se konala očekávaná návštěva blízké školy. Sice jsme překvapeni věkem žáků (cca 12 let), avšak exkurze do jiného vzdělávacího systému nás velmi zaujala. A oběd v místní jídelně byl také vynikající! Odpoledne jsme vyplnili přípravou na plánovaný Český večer. Unaveni přípravami a plni očekávání začínáme naše představení pro švýcarskou farnost po osmnácté hodině prezentací naší návštěvy Švýcarska a hrou Jak krtek ke kalhotám přišel. Následuje vynikající taneční vystoupení Saši s Hankou a strhující tanec hip-hopu od Tuana. Matěj zahraje na kytaru po scéně o českých prezidentských volbách odehrávající se v hospodě pokračujeme Legendou o Daliborovi. Vystoupení je zakončeno zpěvem Včelky máji při společné večeři se všemi návševníky můžeme jen přijímat gratulace za všech stran.
Poslední den nám páter Roland ukazuje kostely Grossmünster a Fraumünster, kde se loučíme s paní Andreou Bevelauqa. Zbytek dne je vyplněn odpočinkem na břehu curyšského jezera a nákupy pro naše přátele a rodinu doma. Po osmnácté hodině se na faře loučíme i s otcem Rolandem s přáním brzkého opětovného setkání. Noc na neděli vyplní relativně pohodlná cesta autobusem do Prahy, kde nás překvapuje mrazivé počasí.
Celý výlet se, hlavně díky snaze paní profesorky Voldánové, paní Bevelaqua a všech švýcarských přátel, úžasně vydařil. Jsme moc vděční za možnost procvičit si léta učený jazyk a moc se těšíme na opětovné setkání s našimi přáteli, které by mělo proběhnout v říjnu 2013 opět v Praze.
Tomáš Zavadil