Jaká byla letošní Noc v Josefské?
Jana Knotková, školní psycholog
Začali jsme úvodním seznámením. Dětem, které už mne všechny znají, jsem představila jejich budoucí třídní učitelku - paní Šiklovou. Dále pana Tulacha, učitele zeměpisu a tělesné výchovy, také třídního učitele gymnazistů. Pět z nich mu skvěle asistovalo a připravovali pro děti jednotlivé hry, podíleli se na přípravě jídla a dokázali i s budoucími "šesťáky" dobře komunikovat a sdílet své pocity ze studia na této škole.
Na začátku děti měly možnost prozkoumat celou budovu školy. Seznámili jsme je se všemi zajímavostmi, mohly nahlédnout do speciálních tříd pro jazyky, chemii, přírodopis a jiné. Dozvěděli se, co je vlastně na škole čeká a nemine.
Po úvodním kolečku jsme se vrhli do interaktivních a seznamovacích her. Děti měly možnost se rozdělit do nezvyklých skupin. Byli promícháni žáci třídy 5.A i 5.B i s úplně novými dětmi z jiných škol a společně čelili připraveným úkolům. Po krátké počáteční nejistotě se sjednotili a důležité bylo pro ně vzájemně se podpořit a uspět. Myslím, že se mezi doteď soupeřícími třídami začal budovat most, protože měli možnost se vzájemně zažít i v jiných situacích a společně na něčem pracovat.
Čekaly je tvůrčí úkoly, zkouška počtů, měření síly, šikovnosti, rychlosti a také schopnosti improvizovat a hledat nová tvůrčí řešení. A tedy musím říci, že rozhodně ukázali, že na to mají....
Po připravení "nočních pelechů" nás čekala společná večeře, zanedlouho ještě i druhá večeře a večerní tvůrčí aktivity. Pomalu jsme se chystali jít spát. Překvapením pro děti byla noční bojovka, kde měli možnost prokázat odvahu pohybovat se po strašidelně setmělé budově školy.
Kupodivu po náročném programu se děti "uspacákovaly" docela rychle, a tak po dvanácté se už z mnohých koutů ozývalo pochrupování. Ráno všichni vstali poměrně brzy a plní síly měli mnoho nápadů, co a jak. Tedy si svůj program řídili sami - kluci se pustili do zápasu ve florbalu a dívky si v další tělocvičně vytvořily "opičí dráhu", kterou absolvovaly několikrát a pracovaly na svých časech. Některé se vypracovaly skutečně ke skvělým výkonům.
Poslední aktivitou byla hra, kde měli uplatnit svou schopnost pracovat s mapou a využít svou orientaci v prostoru. To se některým dařilo skvěle, jiní se k odměně na konci cesty dostali jen po velké námaze...
Závěrečné kolečko nám pomohlo ještě zodpovědět poslední dotazy, mohli jsme sdílet své pocity a zážitky a rozhodně je jisté, že se těšíme, až se zase uvidíme. Dokonce někteří měli nápad, že by si rádi takovou noc zopakovali ještě jednou.