Letos se běžel pražskými parky první ročník Prague City Run. A protože jsme na organizování běhů dobří, oslovili nás pořadatelé tohoto závodu a požádali nás o pomoc. Prostě nešlo říci „ne“. Takže to vypadá, že nám od letoška přibyl běh navíc. Je sice na podzim a je při něm zima, ale pak máme pět měsíců pauzu do půlmaratonu, takže si ji alespoň zkrátíme.
Naše skupina měla jako jediná na starost celé Letenské sady a dvě nejrušnější křižovatky na trase – běh křížil ulici M. Horákové a Veletržní ulici. Popravdě byly to jen tyto dvě ulice z celého běhu, kde se zastavovala doprava a kde trasa vedla ulicemi. Jsme slavní a dobří, takže jsme schytali nejhorší část trati. Ostatní si pěkně seděli v parku a my odkláněli a zastavovali dopravu. Naštěstí už jsme zvyklí na nadávky, tělesné napadání a nájezdy aut, takže nás to zas tak nevzrušilo. A na dvoukilometrový úsek nás bylo jen 14, takže nářez. Úsek byl tak dlouhý, že jsme museli mít brusle a koloběžky.
Běh jako takový je poněkud jiný než naše maratony. Tady se běželo po Petříně, Chotkovými sady, Letenskými sady, Stromovkou a přes trojskou Botanickou zahradu rovnou do bohnické léčebny. Vřele doporučuji, tam je to opravdu pěkné.
Jitka Kováříková