Na vědomost se dává, že se skupinka zkušených bajkerů rozhodla najmout vezíra, aby mohli legálně uskutečnit svůj bajkerský kurz. Avšak vezíři zrovna byli v akci 1 + 1 zdarma. Naložili tedy výhodné balení velkého a malého vezíra, jak jim později začali pro odlišení říkat, a odjeli do Nového Města pod Smrkem.
Ale co se nestalo, zjistilo se, že velký a malý vezír mají spolu dlouholeté |-|•-|•—-|-•|•´||•—•|•-••|•-´|-•|-•—|||. Po utáboření a instalaci |—-|•••|—-|-•••|-•|••´||•••|•—•|•-•|——|-•—|| v kempu s rybníkem vzali vezíři moc do svých rukou. Okamžitě zaveleli a rozdali rozkazy:
do uniforem (aneb |•••|•|-••-|-•—||•—•|•-••|•’•|-•|—-|-•-|•-|-ˇ|•-|-|•-||)
osedlat svého oře a velkou oklikou zpátky do kempu.
Cestou jsem se potýkali s nesnázemi. Hned první den upadla Tončinému archivnímu koni noha. Naštěstí udatný zachránce Jáchym poskytl nohu náhradní a osobně provedl |—-|•—•|•|•-•|•-|-•-•|••|||.
Když jsme se vrátili z cest v divočině vyklepaní jako |•••ˇ|••´|—••|-•-•|••||, nezbývalo nic, než zasytit žaludky ulovenou zvěřinou. Někteří však touto lahůdkou pohrdli a neostýchali se zajít do civilizace na |•••|—|•-|—••ˇ|•-‘|-•-|||. Mezi námi a vezíry však přeskočila jiskra. Místo očekávaného neustálého zápřahu jsme si každý (samozřejmě po fantastických výkonech na trati) mohli dopřát to své, vezíři své tradiční |•—•|••|•••-|-•-|—-|| u západu slunce a my, nezastavitelní sportovci, beachvolejbal za svitu hvězd a čelovky.